simamasa-blog: Pěchotní průzkum v US army

Složení průzkumu

Četa US pěchoty se skládala ze tří družstev. Velitelem čety byl poručík nebo poddůstojník, jeho zástupcem obvykle seržant. Velitelem družstva byl desátník, nebo seržant. Typické družstvo US pěchoty mělo 12 mužů-velitel, zástupce, kulometčík, pomocník, a osm střelců. Družstvo USMC mělo od roku 1944 mužů 13 - velitel a tři skupiny - velitel, kulometčík/minometčík, pomocník a střelec. Na průzkum se vydávalo buď celé družstvo, nebo jeho část.
Složení záleželo na mnoha faktorech, jako úkol průzkumu, složení nepřítele, terén aj. Menší hlídka měla větší šanci na průnik liniemi, ale při střetu s nepřítelem, bylo zase lepší, pokud hlídka byla početnější.

Před průzkumem

Před tím, než byl zahájen průzkum, musel velitel určit svého zástupce a zkontrolovat sebe i ostatní členy průzkumu. Kontrolovalo se zejména to, jestli je každý muž takzvaně OK, jestli zbraně jsou v pořádku a každý nese dostatek munice, jestli každý nese jen potřebné věci, jestli vše co by mohlo jednotku identifikovat (dopisy, dokumenty, …) je ponecháno v táboře, jestli vše co by mohlo vrhat odražené světlo je zatmavěno, jestli zná každý heslo, určení v průzkumu a jestli je vysílačka v pořádku (pokud byla).

Taktika průzkumu (US pěchota - 12 mužů - plné družstvo)

Postup v zástupu

V zástupu se většinou chodilo nepřístupným terénem, či za snížené viditelnosti. První šel střelec (pátrač) následovaný velitelem. Kousek za velitelem byl kulometčík. V těsném závěsu za kulometčíkem byl pomocník. Následovali střelci a poslední zástupce velitele s trochu větším odstupem. Proč s odstupem Vám řeknu později.

Postup v rojnici

Tento postup se používal v rozlehlém terénu. V tomto terénu se obvykle očekával střet s nepřítelem, proto byla rojnice nejlepší. Nejlepší ovšem bylo se otevřenému terénu vyhnout a předejít tak střetu. Postavení mužů bylo následující: z leva: zástupce pak tři střelci, pomocník, kulometčík, velitel a zbytek střelců.

Klín/hrot/šíp

Tento způsob se používal tam, kde se průzkum musel rychle rozvinout do rojnice, či naopak zařadit do zástupu. Na špičce byl opět střelec (pátrač) od něj nalevo byl velitel a čtyři střelci, napravo od pátrače se nalézal kulometčík, pomocník, střelci a zástupce opět trochu s odstupem.

Tvar T, kosé uspořádání atd.

Tyto formace se příliš nepoužívaly ať už kvůli postupu, či velikosti na obě strany.

Slíbil jsem ještě říci, proč byl zástupce velitele v odstupu. Tento fakt byl zapříčiněn tím, že pokud se průzkumná jednotka dostala do léčky, mohl se zástupce vrátit zpět do tábora a podat zprávu. V angličtině se tomu říkalo „getaway man“.

Úkoly

Úkoly průzkumu byly nejčastěji zjištění pozic nepřítele, popřípadě i jejich počet. Dále mohl být průzkum založen na zkoumání terénu a staveb, např.: jestli most ještě stojí a jakou má obranu. Často se také prováděly průzkumy, které měli za úkol získat zajatce. V málo případech, se však vyhledával přímý kontakt s nepřítelem. Ovšem i ten mohl být občas nápomocný, v tom případě byl ale průzkum spíše nastrčený a měl krýt jiný.