Rozložení sil

Podkarpatská Rus byla označena jako Hraniční oblast 42. Měla ji bránit 12. pěší divize pod velením generála Olega Svátka. 12. pěší divize se skládala z 20. pěšího pluku (slovenské Michalovce), 36. pluk (Užhorod), 45. pluk „Rumunský“ (Chust) a 12. dělostřelecký pluk. Prvotní útok však měli nést dva prapory Stráže obrany státu z Užhorodu (velitel pplk. Ota Francl) a Chustu (velitel pplk. Antonín Zeman).

1. října 1938 byl v Budapešti zřízen diverzní štáb oddílů „Szabadczapatok“. Úkolem těchto oddílů byly diverzní akce na území Podkarpatské Rusi. Podřízeny byly náčelníkovi V. oddělení generálního štábu maďarské armády, přímým velitelem byl podplukovník Iván Hejjás. Po politické stránce byly vedeny Miklósem Kozmou (bývalý ministr vnitra a budoucí regent-komisař Karpátálji).

10. října obdrželo maďarské vyslanectví ve Varšavě příslib, že polské skupiny mohou bojovat i na severní hranici Podkarpatské Rusi v prostoru Užhorod-Mukačevo. Příslib pocházel přímo z polského generálního štábu. 20. října 1938 byla do Budapešti vyslána polská vojenská spojovací mise, aby dohodla koordinaci polsko-maďarských útoků na území Podkarpatské Rusi. Krycí jméno těchto operací bylo v Polsku „Lom“ a řízeny byly Expoziturou č. 2 z II. odd. Hlavního štábu polské armády. Polské bojůvky dostali název „Strzelec“.